Kam se schovala ochota?

Ochota, určitě to slovo znáte, i když nejspíš jenom z doslechu nebo slovníků, jejichž datum vydání je dnes bráno jako daleká historie.

K jádru pudla, podobnou historku zažil snad každý: Jste v obchodě (u kadeřnice, na poště, na jakémkoliv úřadě) a člověk, který vás obsluhuje, je tak strašlivě neochotný a nabručený, že byste nejraději okamžitě odešli (Bohužel to nejde, poněvadž jste si dnes vyhradili volný den pro vykonání tohoto úkonu). V čem je problém? Mají ti lidé špatný den (jenom tím to snad nebude, znám jednu pokladní, která je taková denodenně), a pokud ano, neumí svoje pocity uschovat? Náplněm jejich práce je také být slušný ke svým zákazníkům, což si bohužel většinou neuvědomují.

Taková pokladní by měla mít ochotu dokonce v hlavním popisu své práce. Představte si, že by takto přistupoval ke svému zaměstnání chirurg, nebo politik. Dobře, to druhé byl vtip.

Špatná nálada se šíří jako lavina a když ji má člověk, který denně přijde do kontaktu se spoustou lidí, škody dosahují obrovských rozměrů.