Že se Hollywood zmítá v tvůrčí krizi, je známá věc, kterou si nepřipouští snad jedině Hollywood. Producenti, režiséři a scénáristé tak čím dál častěji (a nadšeněji) sahají po jakékoliv látce, kterou je možné na filmové plátno převést tak, aby výsledný produkt vykazoval co nejvyšší zisky.
Princ z Persie je další herní adaptací. Kdo by neznal bíle oděného pajďuláka, který, aby se včas dostal ke své princezně, odvážně hopsal přes propasti a vystřelující bodce, přičemž občas usmrtil nějaké ty soky v turbanech. První díl této legendární plošinovky vyplňoval prázdné místo prapůvodních harddisků již od roku 1989 a vysloužil si hned několik více i méně úspěšných pokračování. Jedno z nich, Písky času, je pak předlohou pro tento dobrodružný snímek.
Tak jako ve hře se i na pláně hodně skáče, méně pak bojuje a středobodem je Princ (v tomto případě má i jméno – Dastan) s princeznou. Jestliže je producentem tohoto filmu král blockbusterů Jerry Bruckheimer, jehož jméno se tkví v titulcích Pirátů z Karibiku, Krále Artuše, Pearl Harboru, či Armageddonu, není nikterak překvapivé, že se příběh Prince z Persie točí kolem známé osy. Charismatický a sympatický hlavní hrdina v podání Jakea Gyllenhaala, jeho krásný, leč zpočátku trochu haštěřivý protějšek, ztvárněný Gemmou Arterton, charismatický všehoschopný záporák (Ben Kingsley) a hláškující mimoň s tváří Alfreda Moliny.
Do tohoto kotle postav přihodíte špetku magie (dýka se skleněným jílcem, jenž je naplněn pískem, dokáže vrátit čas), lákavého prostředí, vědro akce, několik mocných nepřátel (tajemní assasíni dokonale ovládají mysl hadů a umění zabíječské), láskyplné kočkování hlavních postav, další akci, nakonec pytel romantiky a máte Hollywoodský trhák. Se scénářem si hlavu tolik nedělejte, stačí opsat jiná díla podobného ražení.
Princ Dastan, adoptivní syn perského vládce, je narozdíl od svých bratrů rozpustilý a nezodpovědný. Právě on však svým hopsáním zařídí dobití města Alamút, přičemž ukořistí dýku, kolem níž se příběh točí. Samotný vládce je však krátce po vítězství otráven a obvinění padá na hlavu právě Dastanovi, který i s princeznou Taminou (další kořistí) uprchá, aby mohl dokázat svou nevinu. Následuje vlnobití (vzhledem k přístupnosti) bezkrevné akce, kdy je na prince podnikán jeden útok za druhým, až se dostaneme k samotnému finále. Odpověď na detektivní hádanku – Kdo je vrah? je však pramálo překvapivá a ti pozornější budou mít jasno přibližně po půl hodině.
Režisérém snímku tohoto je brit Mike Newell, který stojí za nepříliš úspěšným čtvrtým dílem Harryho Pottera (…a Ohnivý pohár) či propadákem Láska za časů cholery, a ani tento snímek nestojí na jeho ramenou. Akce je přespříliš nevýrazná, nemasná – neslaná, děj chaotický a postavy, jež měly být sympatické, občas lezou krkem. Naopak sympatické jsou pak hádky mezi Dastanem a Taminou, na nichž zábavnost filmu stojí, když se zrovna nebojuje nebo neskáče. Divák se nemá šanci nudit a to navzdory slabému scénáři.
Výběr Jakea Gyllenhaala do hlavní role tohoto dobrodružného spektáklu je více než překvapivý, ale Jake se své role zhostil pomerně dobře. Gemma Arterton je sice krásná, ale svůj sex-appeal zřejmě tentokrát zapomněla doma. Postava Alfreda Moliny pak občas může připadat zbytečná a Ben Kingsley odvádí naprostý standard, což je vzhledem k jeho nevyrovnaným rolím (Bloodrayne, Lovci dinosaurů – Prokletý ostrov) jistě klad.
Jako milovníka soundtracků mě však potěšila hudba Harryho Gregson-Williamse, využívající překrásné orientální melodie, chorály a tklivé smyčce.
Princ z Persie je pohádkově naivním příběhem z pouště, na který jistě rády zavítají celé rodiny. Děti dostanou svoji porci dobrodružství, jejich rodiče pak nenáročnou odpočinkovou zábavu.
Hodnocení: 60%